|
|
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce nastínila historii pravoslavné církve v Rusku, její dogmata a tradice. Dále se zabývá Tolstého pojetím křesťanského učení a z něj vyplývající ideu nenásilí a neprotivení se zlu zlem. Další část práce se věnovala románu Vzkříšení. Zjišťovala, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu ukázala autorův negativní pohled na soudní systém. Práce vystihla body, ve kterých Lev Nikolajevič Tolstoj vidí jeho nemorálnost a neefektivnost. Z analýzy vychází, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon podle Tolstého není schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému vycházející z Matoušova evangelia bylo zjištěno v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudově případě měla zvláště...
|
|
|
Intertemporální účinky derogačních nálezů Ústavního soudu
Askari, Daniel ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Suchánek, Radovan (oponent)
Práce se zabývá problematikou časových účinků nálezů Ústavního soudu, kterými dochází ke zrušení zákona pro jeho rozpor s ústavním pořádkem. Právní úprava této problematiky v České republice není zcela vyčerpávající, a proto vznikají v praxi nejrůznější problémy a pochybnosti. V práci jsou shrnuta teoretická východiska, na základě nichž by se k intertemporalitě derogačních nálezů mělo přistupovat. Zároveň obsahuje shrnutí relevantní judikatury Ústavního soudu i dalších soudů, která je částečně podrobena kritice. V práci jsou rozebrány specifika trestního a civilního práva, respektive horizontálních zpětných účinků nálezů Ústavního soudu. Zvláště je také pojednáno o specifikách konkrétního přezkumu ústavnosti a o fenoménu tzv. obživnutí zákona na základě zrušení derogačního ustanovení zákona.
|
|
|
Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti
Roule, Radek ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické "σύμβολον σωτηρίας" (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením...
|
|
|
Vzkříšení a svobodná vůle z pohledu křesťanské gnóze
KOZÁKOVÁ, Barbora
Práce se zabývá vztahem gnosticismu, jak se nám o něm dochovaly zprávy zejména z Nag Hammadského nálezu a křesťanské církve z pohledu polemik církevních otců. Snaží se o vystihnutí základních bodů společných všem verzím klasického kosmogonického gnostického mýtu. Probíráno je téma vzkříšení Ježíše Krista a vztah víry v něj k vytváření struktury církevní organizace. Dalším tématem je problematika svobodné vůle, dobra a zla a jeho důsledky pro lidskou morálku. Jak se její chápání může měnit na základě různých interpretací starozákonního textu příběhu Adama a Evy, tak jak je vyprávěn v knize Genesis.
|
|
|
Propojení duchovních proudů východu a západu a křesťanský aspekt v učení O.M. Aivanhova.
AVRAMOVA, Radka
Tato práce pojednává o učení bulharsko-francouzského filosofa, pedagoga a duchovního učitele Omraama Mikhaëla Aivanhova. Je rozdělena na několik tématických kapitol, zaobírajících se vždy určitým filosoficko - duchovním tématem tak, jak je o něm pojednáváno v Aivanhovově učení. Mezi těmito tématy jsou například: Stvoření, Dobro a zlo, O Bohu, Ježíš a Kristus, Reinkarnace, Duše, Vzkříšení, Svatá Trojice. Aivanhov přistupuje k těmto tématům neotřele, nedogmaticky a vždy klade důraz na to, aby mohlo jeho učení být prakticky využito k práci člověka na sobě samém. Nesnaží se držet nějaké tradice ani uměle synkretizovat, spíše vidí různé úrovně stvoření a jeho Stvořitele jako realitu, jejíž zákony a principy jsou univerzální. A posláním člověka je podle Aivanhova tyto zákony a principy objevovat a žít s nimi v souladu.
|
host ::
RSS.